Jak všichni víme nebo aspoň tušíme, jsou v naší zemi a její ekonomice i oblasti, které se samy neuživí a které by se případně sice uživily, ale byly by natolik neúměrně drahé, že by to nebylo z nějakého zásadního důvodu žádoucí. A pokud potřebujeme, aby se to právě zmíněné udrželo nad vodou, respektive aby to bylo ekonomicky výhodnější a tím pádem to přinášelo efekt někde jinde, existují i dotace, jimiž stát takto důležité obory ekonomiky pomáhá držet nad vodou.

Patřit sem může ledacos. A mezi obory, jež jsou dotovány shůry poměrně často, patří i veřejná hromadná doprava. Cestování vlaky, autobusy či jinými typy hromadné dopravy je sice někdy provozováno za plnou, tedy tržní cenu, ovšem existují tu i výjimky, jichž je nemálo.

Proč?

Některé regionální či lokální spoje získávají dodatečné peníze třeba proto, že si samy nedokážou na svůj povoz vydělat, protože v místě není tolik platících pasažérů, kolik by jich bylo zapotřebí, ovšem zároveň je nezbytné takové spoje udržet v provozu, protože tu k nim neexistuje alternativa a lidé by tu bez nich zůstali odříznutí od světa, což by bylo citelně na škodu.

Dotuje se jízdné studentů, dětí a další omladiny. Tato část společnosti tu má možnost platit méně, a to vlastně proto, aby byla zachována dostatečná životní úroveň rodin těchto mladých. Protože by si tito třeba nemohli dovolit jezdit do škol nebo za jinými nezbytnostmi, respektive by to ruinovalo jejich nedostatečně majetné rodiny.

Dotace na jízdné se poskytují i seniorům, u nichž se pro změnu veřejně ví, že nemají při výši našich důchodů obvykle na růžích ustláno a bez takovéto podpory by museli sedět doma. A přinejmenším za zdravotní péčí přitom tito lidé cestovat musí.

Obdobně jako penzisté jsou pak na tom i osoby významněji tělesně či zdravotně postižené, někdy i s průvodcem. Ani těm u nás osud zrovna nepřeje a takto se jim ulevuje.

A je to vlastně svým způsobem i fér. Ovšem pouze do jisté míry. Určitě není divu, že lidé nejednou nemohou přijít posledním dvěma vládám na jméno. Kvůli nim se totiž jízdné zmíněných lidí populisticky snížilo natolik, že jsou dnes autobusy a vlaky pomalu ostrůvky socialismu v kapitalistickém moři.