Lidé musí mít možnost si navzájem platit. Protože každý něco nabízí a něco shání a s prostou směnou něčeho za něco bychom už dnes daleko nedošli. Dnes už by to obvykle nefungovalo, a zatímco by jedněm z nás něco přebývalo, jiným by totéž chybělo. Případně by chybělo něco všem, protože by se tomu nikdo nemínil věnovat.
Díky penězům se dá ale zboží jakéhokoliv druhu poměrně bezproblémově směňovat, a proto jsou tyto nezastupitelné.
Ovšem lze si peníze jenom pochvalovat, lze jejich důležitost a kvalitu přeceňovat? Vlastně nikoliv. I když jsou peníze, co se jejich funkce týká, nezastupitelné, i když lidem prokazují nejednou i přímo neocenitelné služby, nejsou vlastně dokonalé. A možná jsou naopak něčím natolik nedokonalým, že kdyby znali lidé realitu, dali by od nich ve všech případech, kdy je zbytí, ruce pryč.
Protože co jsou to peníze? Peníze jsou jenom určité poukázky na určitou protihodnotu. Je na nich uvedena určitá nominální hodnota a ti, kdo za ně něco nabízejí, dávají kupujícím najevo, za jaký nominál jsou ochotni ostatním to, co nabízejí, poskytnout. A požadovaná částka se odvíjí logicky od toho, co si ten, kdo peníze získá, za tuto chce a může pořídit pro potřebu svoji.
Každý, kdo peníze přijímá, tak musí věřit, že za ně dostane to, co chce. Tedy musí tu být určité záruky toho, že peníze budou symbolizovat určitou hodnotu i ve chvíli, kdy budou použity k placení.
A co je takovou zárukou? Nejprve to býval obvykle sám nějaký ten drahý kov, ze kterého se mince vyráběly, pak to byly drahé kovy, jež byly v rezervách instituce, jež peníze vydávala a jež je právě takovými drahými kovy a případně i jinými aktivy garantovala. A dnes? Čím je garantována hodnota našich stávajících peněz? Náš státní zlatý poklad byl rozprodán, státní kasa zeje prázdnotou… Tak proč pro nás mají naše peníze hodnotu? Nejspíše vlastně už jenom proto, že jim věříme. Ovšem jestli jde o oprávněnou důvěru, to už vám nepovím.