Není sporu o tom, že jsou v naší společnosti nejenom lidé úspěšní nebo ti, kteří se o sebe aspoň v tom nejzákladnějším dokážou obstojně postarat, ale i ti, kdo prostě v dnešní realitě obstát nedokážou. Ti poslední by pak nejspíše končili v bídě a umírali někdy v ústraní hlady ve špíně, zapomenuti všemi ostatními, těmi, jimž byl osud příznivěji nakloněn.

Za to, že se tak neděje v masovém měřítku, vděčíme vlastně jenom sociálním službám, které se starají o to, aby i ti nezvládající běžný život nějak obstáli, aby nebyli ztracení. Ovšem je nasnadě, že každá charitativní činnost má své potřeby, že nelze žádnou dobročinnost provozovat bez dostatečných zdrojů. Nikdo to přece nemůže dělat zadarmo a nikdo nemůže ani brát tam, kde není co vzít.

A tak jsou provozovatelé sociálních služeb financováni. A to logicky vesměs některou ze struktur státní správy. Protože je to činnost pro blaho státu a stát se na tom tedy musí podílet, a to rozhodující měrou.

Jenže kdo to zaplatí? Toť otázka. Vláda sice s oblibou peníze slibuje, jenže realita takovým slibům obvykle neodpovídá.

Kraje a poskytovatelé péče si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz na sociální služby, nejednou zaznívají varování, že hrozí omezení péče o potřebné z finančních důvodů, rok co rok se vyjednává o dofinancování. A jsou už nejen problémy s penězi na provoz zařízení pro potřebné, ale i na platy těch, kdo tuto společensky prospěšnou činnost vykonávají. Rostou ceny, klienti přibývají, společnost stárne a ministerstvo financí slibuje. Na letošek konkrétně 21,4 miliardy korun. Ovšem to, co je provozovatelům potřeba a co tito od státu žádají, je obvykle profinancováno jen ze tří čtvrtin. Protože ministerstvo chce vícezdrojové financování, chce, aby se na této záležitosti podíleli i jiní.

Od ledna bylo vládou navíc nařízeno zvýšení platů v této sféře o deset procent, ovšem už od jara je zřejmé, že na to stávající peníze nebudou stačit. Jenže zatímco kraje žádaly tři miliardy navrch, mělo by jim podle ministerstva financí stačit jen asi 250 milionů. A vláda bude dokonce tak ‚hodná‘, že jim dá necelých 900 milionů. I když na to kraje údajně nemají nárok.

A realita? Jenom Charitě prý bude letos chybět 300 až 350 milionů korun. A dvě třetiny z této sumy si prý má sehnat někde sama.

A je tak jenom otázkou, kdo se asi postará o zaměstnance sociálních služeb, až tito sami půjdou o žebrácké holi.