Měny nemají nikdy definitivně stejnou hodnotu, jejich význam a využitelnost se mění. A proto někdy rychleji a jindy pomaleji ztrácejí svou hodnotu a někdy je po nich větší, zatímco jindy menší poptávka. A to jsou ty nejběžnější z důvodů, proč se u půjček nestanoví fixní úroky jednou provždy, ale proč tyto kolísají.
A tak si lze někdy půjčit dráže a jindy zase levněji, proto někdy půjčí kdekoliv komukoliv rádi, zatímco jindy se dělají drahoty.
A dnes u nás? V dnešní situaci klesla průměrná sazba spotřebitelských úvěrů o 0,51 procenta a činí tak v průměru 6,01 procenta. Což může být do jisté míry potěšujícím pro ty, kdo si potřebují nebo chtějí půjčit, jakkoliv je pochopitelně jasné, že se nepůjčuje všude jenom za tento průměr a že tedy sehrávají svoji roli i jiné faktory.
Ale Česká národní banka už na svém červnovém zasedání zvýšila základní úrokové sazby, a to znamená, že se postupně dostaví zdražení peněz na mezibankovním trhu. Což by se ale nemuselo nějak výrazně dotknout zmíněných spotřebitelských úvěrů, jež kvůli panující konkurenci nemají ke svému zdražování podmínky, ale hlavně hypoték a podnikatelských úvěrů, jež zřejmě zdraží.
Ovšem ať už se u některého z nabízejících se úvěrů jeho úročení zvýší nebo ne, určitě je záhodno brát si ho vždy uvážlivě. Protože zadlužit se znamená vždycky určitou míru rizika a také povinnost si k půjčené částce něco připlatit. A to platí bez ohledu na to, zda je půjčka úročena nepatrně více nebo méně.
Kdo tak výhledově potřebuje hypotéku či spotřebitelský úvěr, měl by si možná trochu pospíšit, nikoliv však na úkor rozumného zvážení všech faktorů a situací, jež se k půjčce vážou. A kdo chce úvěr spotřebitelský, neměl by se podobnými informacemi nechat vyvést z klidu a honem si běžet půjčit. Protože ať už jsou úvěry levné nebo drahé, vždy je ekonomicky nejrozumnější nevzít si žádný.