Většina lidí nemá tolik peněz, kolik by tito chtěli mít. A nejednou jich máme skutečně málo. A pokud už si nějaké našetříme, pak nám je tu víc a tu míň znehodnocuje inflace, proti které je většina našinců skoro bezbranná. Protože klasické finanční produkty, jako jsou dejme tomu osobní účty nebo vkladní knížky, nevynášejí dost, pokud tedy vůbec něco vynášejí, a investicím natolik rizikovým, aby se u nich dalo doufat v dost vysoký úrok, se nedá moc důvěřovat a většina z nás, kteří tomu moc nerozumíme, tak raději neriskuje.
Jak jenom bychom si bývali mohli polepšit, kdybychom včas věděli, co a jak se na finančním trhu stane! Mohli jsme nakoupit ty správné akcie a namastit si kapsu. Ale teď už je pochopitelně u toho, na čem se dalo vydělat, pozdě, a to, co bude výnosné v budoucnu, je logicky opět provázeno natolik silnou nejistotou, že do toho radši moc peněz nevložíme.
Kdybychom třeba včas investovali do farmaceutických firem Pfizer, BioNTech, Moderna, AstraZeneca či Johnson & Johnson, mohli jsme být docela pracháči. Tyto firmy vydělaly v roce 2021 jenom díky vakcínám proti koronaviru v přepočtu 1,7 bilionu korun, víc než dvakrát tolik, než kolik se před koronavirem vydělalo na všech vakcínách.
Pro tyto firmy byl tedy rok 2021 mimořádně úspěšný, byl to jejich zlatý věk. A Pfizer si lebedí i při pohledu na objednávky vakcín na rok následující, 2022. I tady půjde v přepočtu o stovky miliard našich korun.
A tak posílily akcie firmy Pfizer na newyorské burze v listopadu 2021 o třiadvacet procent, což byl nejlepší měsíční výsledek této firmy za poslední tři dekády.
Moderna prý prodala vakcíny proti koronaviru za v přepočtu 353 až 378 miliard našich korun, Johnson & Johnson počítá s asi 2,2 miliardami eur a AstraZeneca se dvěma miliardami eur.
A byť tvoří příjmy za vakcíny proti koronaviru jen asi desetinu ze všech příjmů z ve světě prodávaných léků, je to ranec. Na kterém mohl profitovat kdekdo. Kdybychom včas věděli, kam to kvůli koronaviru dopracujeme.