Traduje se, že je cestovní ruch oblastí ekonomiky, kde se peníze vydělávají velice výhodně, a tento obor se z téhož důvodu také stal něčím, na co mnohé země ve své ekonomice do značné míry sázejí.

Cestovní ruch je logicky v nejedné záležitosti ideálním typem podnikání. Nejsou pro něj potřeba žádné suroviny, není třeba žádných dotací, není třeba se vlastně vůbec namáhat, protože turisté sami přijedou, utratí tu svoje peníze pomalu za nic a zase odjedou a lidé zaměstnaní v oboru cestovního ruchu si tak vydělají, aniž by se kvůli tomu museli namáhat…

Takto však pochopitelně uvažují jenom ti, kdo s cestovním ruchem coby zaměstnanci z této branže nepřišli do styku. Protože jediné z toho zmíněného, co v podstatě platí, je možnost obejít se vesměs bez surovin. I když ani to není vždy stoprocentní pravda.

Je jisté, že turisté skutečně přijedou, zaplatí a zase odjedou, ale než se tak stane, je třeba se o tuto skutečnost zasloužit. Nejde jenom sedět doma a čekat, až sem turisté přijedou a otevřou své peněženky.

Je tu třeba v první řadě mít co nabídnout. Tedy mít nějaké atrakce, které by cestovatele přilákaly. Může se jednat pomalu o cokoliv, ale nesmí to prostě chybět.

Pak je třeba zajistit pro turisty odpovídající ubytování, protože bez toho sem lidé zdaleka nepřijedou a blízcí sousedé se tu mihnou leda tak na otočku a zase odjedou, namísto aby se tu zdrželi a platili a platili.

Pak je nezbytné, aby se tu cestovatelé cítili dostatečně komfortně, je tedy třeba pro ně zajistit i stravování, i možnost nakoupit si vše žádoucí, od suvenýrů až po věci běžné potřeby.

A rozhodně je nezbytné zajistit jim i bezpečí a nabídnout jim vstřícné a příjemné lidi, kteří je obklopují a mezi nimiž není pobyt pro turisty trestem.

Takže je takový cestovní ruch určitě oborem, kde se dá dobře prosperovat, může to být skvělý byznys. Ale rozhodně i zde platí, že do ničích úst nelétají pomyslní pečení holubi sami. A kdo se nesnaží, neuspěje.