Když přišly po komunistické éře nové časy, začalo se nejednou mluvit i o tom, že jsou vlastně hotové peníze jako takové přežitek. Že by se s nimi mělo skoncovat a tyto by měly být nahrazeny bezhotovostními platbami. Protože to nová, vyspělá civilizace umožňuje, a navíc to má i své nesporné přednosti.
Mluvilo se třeba o tom, že nám při správném zabezpečení nikdo virtuální peníze na rozdíl od těch skutečných neukradne, že se tím usnadní účtování i zdaňování, nebude možná falzifikace peněz, zkomplikuje se život zločincům, jejichž transakce budou daleko snáze dohledatelné…
Ovšem byly tu pochopitelně i protiargumenty. A to nejen odpor právě zločinců, kteří nechtějí vyjít se špinavými penězi na světlo. Logicky padl dotaz, co by se stalo, kdyby někdo neměl dočasně přístup ke svému účtu, co by se stalo, kdyby se takový virtuální svět peněz někdy zhroutil a data tím zmizela, a podobně.
A ať už lidé stojí na jedné nebo druhé názorové straně, jedno je jisté. I když platíme stále častěji bezhotovostně, bankovkám a mincím určitě neodzvonilo. Protože na ně my Češi nedáme dopustit. A celá čtvrtina z nás prý právě placení hotovými penězi preferuje. A devadesát procent z nás platí hotovými penězi pravidelně.
Placení bankovkami upřednostňuje třeba celá třetina lidí ve věku od 30 do 44 let. A to nejenom v případech, kdy to ani jinak nejde, protože někteří obchodníci bezhotovostní platby nepřijímají. Zkrátka jsme na peníze zvyklí, máme na nich rádi i to, že u hotovosti máme daleko lepší přehled o naší finanční situaci, a i když tak máme i nějaké peníze na účtech, často je spíše vybíráme v bankomatech a platíme jimi, než abychom platili kartou. A devět z deseti našinců platí hotovými penězi dokonce přinejmenším jednou denně.
Hotové peníze se vyplatí mít spíše na venkově, ale rozhodně nejen tam. I v Praze se prý uspěje v daleko větší míře s hotovostí než s kartou. Protože peníze jsou peníze. A ten pocit, když je držíme v ruce!