Povinné platby má předepsány každá domácnost. Musíme hradit nájemné nebo splátku hypotečního úvěru, uhradíme zálohy za energie, platbu internetu, kabelové televize, koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi. Jednou ročně i poplatky za odvoz odpadu a pojištění. Část našeho příjmu je tedy předem určena k úhradě povinných měsíčních plateb a zbývající část pak slouží k nákupům věcí denní potřeby, jako jsou potraviny, drogerie, ošacení a obuv. Větší výdaje pak představují dovolené nebo častější výlety a nákup spotřebičů nebo nábytku.
Většina českých domácností se pohybuje okolo 25% hranice nákladů na bydlení. To znamená, že čtvrtina příjmů slouží k úhradě bytových potřeb a energií, zatímco 75 % je určeno k útratě dle našeho uvážení. Z uvedených 75 % příjmů by domácnost měla být schopna tvořit i určitou finanční rezervu pro případ náhlých potřeb. Může se pokazit některý z drahých domácích spotřebičů, jako například lednice nebo pračka, ale může dojít i k úrazu, dlouhodobé nemoci nebo ztráty zaměstnání některého z členů rodiny. Finanční rezerva by tak měla být ve výši alespoň šesti měsíčních příjmů rodiny.
S náklady na bydlení pomáhá stát
Jak bylo uvedeno, většina domácností hospodaří se 75 % přijmu a za bydlení vynakládá méně než 25 % příjmů. Domácnosti, které toto nesplňují a jejich příjmy jsou nižší, mohou požádat o příspěvek na bydlení. O příspěvek na bydlení mohou požádat rodiny nebo osoby, které vynakládají na bydlení více než 30 % svého příjmu.
Jednou za čtvrtletí je třeba doložit výši výdajů na bydlení a výši všech příjmů. Zpětně jsou pak přiznány příspěvky na bydlení, které kompenzují vysoké náklady.
Příspěvek na bydlení pomáhá často seniorům, kteří pobírají penzi a zároveň nemají vlastní bydlení. Nájemné a energie jim pak představují vysokou položku v rodinném rozpočtu.